Češi jsou on-line borci

Blogy Jiří Vojáček Češi jsou on-line borci
Obrázek k: Češi jsou on-line borci
NAPSAL(A) Jiří Vojáček 14.05.2017 | 00:01:04 |
Průzkum tvořený kombinovanou formou on-line dotazníků a osobních rozhovorů s respondenty byl v ČR realizován v říjnu 2012. Zúčastnilo se ho 651 respondentů, tvořících maximální statistickou odchylku 4,4 procenta. Srovnání máme s těmito zeměmi: Dánsko, Norsko, Finsko, Švédsko, Nizozemsko, Francie, Velká Británie, Itálie, Belgie, Portugalsko, Rakousko, Německo, Španělsko, Švýcarsko a Polsko.

My rádi PC, konzole moc ne

Stoupající trend penetrace počítačových her v Česku se potvrzuje zejména v posledních letech. Více než polovina populace (56 procent) hrála v posledních dvanácti měsících alespoň jednou počítačovou hru, přičemž pojmem „počítačová hra“ rozumíme jak hry pro osobní počítače, tak pro herní konzole, přenosná herní zařízení, tablety a mobilní telefony.

Všeobecně se u nás hraje více než v Evropě, celoevropský průměr je 54 procent u mužů (v ČR 64), 43 procent u žen (v ČR 48), přičemž frekvence hraní je v Česku čtvrtá nejvyšší – po Švédsku, Finsku a Francii. Výjimečná je Česká republika v rámci Evropy nízkým podílem konzolí (16 procent, což je nejnižší podíl ze sledovaných zemí) a naopak vysokým podílem hraní na PC (49 procent – nejvyšší podíl ze sledovaných zemí). Třiadvacet procent českých respondentů uvedlo, že alespoň jednou za poslední rok hrálo také hry na smartphonu.

Zakořeněný předpoklad, že kdo hraje hry, „je jinej“, se potvrzuje pouze zčásti. Hráči počítačových her se samozřejměji a více zajímají o technologie (65 procent vs. 37 procent u lidí, kteří dané hry nehrají). Také jsou častějšími uživateli internetu (88 procent vs. 73 u zbytku respondentů). Možná však překvapí, že fanoušci videoher také více sportují: v běžné populaci provozuje sport zhruba 38 procent lidí, mezi hráči počítačových her jich je plná polovina.

Jaký je český rodič

Další část výzkumu se dotýkala hraní her dětmi. V ČR hraje hry 49 procent dětí, přičemž s polovinou z nich hrají hry rodiče, nejčastěji proto, že je o to děti samy požádají. Sami rodiče hodnotí dopad her na děti poměrně ambivalentně. Zatímco podíl pozitivního hodnocení her většinou osciluje kolem evropského průměru, rodičů, kteří hodnotí hry negativně, je u nás výrazně více než ve zbytku Evropy.

Zábavnost her oceňuje 78 procent rodičů, prohloubení prvku soutěživosti u dětí 58 procent a posílení kreativity 49 procent. Oproti zažitým klišé pouze 18 procent rodičů pozoruje u svých dětí hrajících hry zvýšení agresivity. Naopak dvojnásobek rodičů hodnotí své děti díky hrám jako méně agresivní. Neméně pozoruhodné je srovnání těchto čísel s Evropou, když třeba v Itálii zastává názor, že hry dělají děti agresivnějšími, téměř polovina rodičů malých hráčů videoher. (Chcete-li si ověřit, jaký dopad bude mít ta která hra na vaše dítě, můžete využít bezplatné služby JakouHru.cz. Napoví vám, pro jaký věk je hra vhodná, jaká obsahuje rizika nebo naopak jaký skýtá dítěti rozvojový potenciál.)

Výzkum nákupního chování rodičů dětí prvního stupně ZŠ pak rozkryl zajímavou informaci, že dítě je skoro v polovině případů přítomno nákupu hry – dá se tedy předpokládat, že právě ono je iniciátorem nákupu.

Paradoxy a divnosti

Asociace herního průmyslu (AHP), zájmová organizace distributorů počítačových her, která na svém webu vydala tento výzkum, si za jednu z priorit stanovila rozšiřovat povědomost o panevropském věkovém hodnocení her PEGI. Jak vyplývá z výzkumu, zatím se snahy AHP značně míjejí účinkem – znalost ratingu PEGI je v České republice jednoznačně nejnižší v Evropě. Zatímco ve Francii zná tento systém hodnocení věkové vhodnosti her 71 procent respondentů a evropský průměr činí 51 procent, ČR se z něj výrazně vymyká pouhými 28 procenty. Rodiče nadto deklarují, že pouze sedm procent z nich hodnocení PEGI reálně využívá při pořizování her dětem. O to spíš tato statistika zaráží při vědomí, že více než polovina dětí ve věku 10–15 let a více než třetina ve věku 6–9 let hraje alespoň občas hry, které by se jim z hlediska věkového hodnocení vůbec neměly dostat do rukou. Velká část českých rodičů to hlavně u mladších ratolestí (6–9 let) řeší tak, že jim žádné hry prostě raději nekupují – u nás je to téměř dvojnásobek evropského průměru (v Evropě 23 procent rodičů konstatuje, že takto starým dětem hry nepořizují).

Česká republika překvapuje vysokým podílem hráčů nad 44 let. Zatímco evropský průměr podílu hráčů v kategorii 45–54 let je 40 procent u mužů a 34 procent u žen, u nás je to 55 procent, respektive 40 procent. Boří se tak jeden z letitých mýtů, že v zemích někdejšího socialistického bloku z důvodu pozdějšího přístupu k „výpočetní technice“ neexistuje střední, natožpak starší generace, která by holdovala interaktivní zábavě.

Naprostým evropským šampionem je pak ČR v hraní on-line her, když jejich alespoň občasné hraní přiznalo 90 procent hráčů. Dalo by se možná hovořit o „českém paradoxu“: zatímco v penetraci a kvalitě internetového připojení jsme totiž na chvostu mnoha evropských žebříčků, on-line, tedy po internetu, se u nás hraje nejvíce v Evropě.

Článek vyšel v MF Dnes 26. 1. 2013
Pro hodnocení se musíte přihlásit