K volbám beze strachu

Blogy Ondřej Plachý K volbám beze strachu
NAPSAL(A) Ondřej Plachý 17.01.2018 | 02:11:22 |
Volba prezidenta republiky postoupila do druhého kola a voliči se takřka padesát na padesát rozdělili do dvou nesmiřitelných táborů. Vláda Andreje Babiše nedostala důvěru. Členka hnutí Femen "napadla" prezidenta Zemana přímo ve volební místnosti. Migrační krize. O čem vypovídá aktuální situace v České Republice?

Z prvé bych rovnou připomněl, že sdělované názory jsou, i přes snahu o objektivitu, stále subjektivní, tudíž se nejedná o žádné "dané" informace, kterými bych se snažil pozměnit realitu a podobně. Zároveň jsem velmi nakloněn ostatním pohledům a pokud seznám pravdu, rád přehodnotím svůj názor. Díky čtení internetových diskuzí i reálných debat je v aktuální chvíli však následující:

Prezidentské volby

Co se nám to tu vyrojilo. Již od minulé volby prezidenta republiky se nám v české republice budovala jakási kampaň na odstranění pana Zemana z veřejného vlivu. Nejdříve se objevil pan Horáček, po něm pan Drahoš, pak Fischer, Hilšer, ... dokonce i bývalý premiér pan Topolánek. Všichni (tedy, kromě těch nejmenovaných) s jasným cílem: zbavit českou republiku "tyrana" Zemana.

Dalo se to očekávat. S prezidentováním pana aktuálního prezidenta Zemana jsme se všichni přesvědčili, že spíše nežli hlavu státu, připomíná důchodce na sklonku života, který považuje za svůj největší koníček posedávání v hospodách, popíjení piva, becherovky a "stírání" všech nepochlebovačů svou arogantní, přemoudřelou, avšak mistrovsky vypilovanou rétorikou. (Omlouvám se za tento velmi expresivní popis, pokud by někoho pohoršil.) Přesto všechno ho respektuji. Respektuji, že byl zvolen v demokratických volbách. Respektuji jeho životní zkušenosti i schopnosti a vlastně si ho svým způsobem vážím, nicméně jsem toho názoru, že jeho nejlepší léta jsou už dávno pryč a skutečně (i pro jeho vlastní dobro, dle jeho zdravotního stavu) by se už měl dát k, určitě zaslouženému, odpočinku.

Nyní přišly volby nové a pana zemana si na hradě přeje, i přes jeho "kampaň-nekampaň", 40 % voličů jen v prvním kole. Jeho "protizemanovští" konkurenti sice nabrali asi 55 % voličů, tyto hlasy se ale rozprostřely mezi ně a v druhém kole se tedy panu prezidentovi postaví profesor Drahoš s 26 % (uvádím pouze přibližná procenta). Takový nemastný, neslaný akademik, který se hlavně snaží nikoho neurazit. Dobře, taková je situace. Koho tedy vybrat? Arogantního, nicméně názorově silného Zemana nebo zakřiknutého, avšak jistě inteligentního Drahoše?

Rovnou se přiznávám, že i v prvním kole voleb jsem hodil hlas panu Drahošovi a v druhém kole, zřejmě (tak na 90 %) mu dám hlas také(nebo hodím prázdnou obálku). Nekamenujte mě prosím, hned osvětlím svá stanoviska.

Proč ne Zeman?

Nelíbí se mi jeho názory, vulgarita, nedůstojnost. Jistě to by asi stačilo sdělit, ale vážně, Nemyslím si, že to Zeman myslí nějak špatně, dokonce si myslím, že je dobrý člověk (teda doufám). Ale opravdu si nemyslím, že je dostatečně důstojným zástupcem, naší země. Používání vulgarit, otevřené pití alkoholu, arogance jemu vlastní a podobně z něj jistě dělají dobrého Čecha. Člověka jako je každý druhý, jenže prezident by možná neměl být běžný Čech. Možná by hlava státu měl být spíše ten největší Čech jaký je zrovna možný. Pokud se považujeme za moderní stát, neměl by náš prezident spíše reprezentovat slušnost, spravedlivost, odvahu a, i pokud nemáte rádi Havla, tak heslo "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí"? Já si myslím, že ano! A myslím si, že pokud pan Zeman některé z těchto vlastností reprezentuje, pak už ne zdaleka všechny a o mnohé už přišel. Dobře, tak není dost reprezentativní, přece jenom nesmíme být povrchní! To, co mě ale skutečně děsí, je jeho směrování země k východu. Je dobré udržovat dobrý vztah s Čínou a Ruskem, ale nesmíme zapomínat na práva jejích občanů, na to, že tyto dvě mocnosti jsou v těchto otázkách stále velmi kontroverzní a možná o tom cosi vypovídá onen incident z volební místnosti.

Nahá aktivistka útočí na prezidenta republiky

Na celém tomto incidentu mě nejvíce zarazilo ani ne tak to, že proběhl, nýbrž to, jak se k němu postavila veřejnost.

Angelina Diashová se rozhodla, udělat odvážný čin, vyskočit za přímého přenosu zpola nahá před prezidenta Zemana přímo ve volební místnosti za křiku hesla: "Zeman Putin´s sl*t", tedy: Zeman je Putinova "posluhovačka" (nechci být sprostý). Veřejnost tuto akci okamžitě odsoudila. Na internetu se objevila hesla: „Měli by ji profackovat, nechat zaplatit odškodné, zavřít, vyhostit...“ Dobře, upřímně tyto "hurá" akce jsou vždy dost na hraně. Většinou vypadají spíš hloupě, ve spojení s feminizmem dost zfanatizovaně a velmi snadno se zneužijí a převrátí. To je fakt. Kromě hesel: „zavřít, vyhostit, profackovat“ se totiž vyrojily i hypotézy, zda se nejedná o muslimský útok některé teroristické organizace, jestli za tím není USA, Evropská unie či dokonce Zemanovo okolí snažící se tímto zvýšit jeho popularitu. Skutečně?

Zde je zapotřebí přerovnat si fakta a zapnout kritické myšlení. Sama Diashová se hlásí k organizaci Femen. Což je dost radikální (ne však nějak násilné) hnutí žen bez politické i státní příslušnosti. Nejhloupější mi připadá upozorňovat na její snědší pleť. Chápu, že v kontextu s migrační krizí to dává určitý smysl, ale skutečně to o ničem nevypovídá. Dále si myslím, že by USA, EU, Rusko a všichni ostatní mohli naše volby ovlivnit daleko efektivně kdyby chtěli. Svět, ale skutečně nefunguje jako z vypadl z Flamingova pera. Nejpravděpodobnější je tedy, že tento útok skutečně zinscenovala Diashová s podporou hnutí Femen za účelem upozornit na Zemanovo přiklánění k Rusku. Otázka, na kterou bychom se měli ptát tedy není: Kdo za tím stojí, ale: Proč se tak stalo?

Možná už to s feminizmem přeháníme a podobná hnutí jsou už jen zfanatizovaní šílenci lačnící po slávě a rozruchu (skutečně bychom měli začít používat slovo Feminazzi, poněvadž některé aktivistky dosti znehodnocují feminismus, jinak velice pozitivní směr – jen poznámka). Sice se mi to nezdá, ale dejme tomu. Možná je Diashová blázen a měla by se léčit. Pokud si o ní něco zjistíte shledáte, že tomu nenaznačuje nic, krom toho, že je aktivistka, a to je v dnešní době možná lepší než být pouze "kecal" (trocha sebekritiky). Možná by nebylo od věci, se jen zamyslet nad tím, že možná svět skutečně vidí Zemana jako podporovatele Putina a se zaražením sleduje, jestli se opět nenecháme zlákat do osidel diktatury. Inu, je jednadvacáté století a naše země už s kdejakými režimy zkušenost má, nemyslím si tedy, že bychom se měli obávat. Přesto zde přicházejí pochyby.

Islám, Putinský svaz a Evropská diktatura.

Ve společnosti se stále více objevuje strach. Strach, ze toho, že se staneme součástí Ruské federace, že budeme posluhovat Spojeným státům, že budeme posluhovat Evropské unii, že sem vtrhne islám a vrátí nás do středověku. Strach z toho, že budoucnost bude horší a horší. A kde je strach automaticky se hledá příčina a příčina se automaticky změní v nepřítele a nepřítele je třeba co? Zničit! A tak se strach změní v nenávist.

Nejdřív bych rád připomněl, že před druhou světovou se také objevila značná míra nenávisti vůči určité skupině obyvatelstva. Nenávist je dobrý hnací motor, své by o tom mohli vyprávět kdejací revolucionáři, ale nenávist také zaslepuje a zjednodušuje. Pod návalem nenávisti, přestáváme přemýšlet hlavou a všechen náš rozum se přesune do srdce. Zde bych zaveršoval: Srdce je skvělý rádce, ale despotický vládce. Obávám se však, že právě nechat se unést srdcem, je velmi lidská vlastnost, která dělá člověka člověkem a vlastně by tu bez toho ani nebyla taková "sranda"(mimochodem, ze kterého slova asi pochází slovo "sranda"? A pak, že ti mladí jsou tolik sprostí.), tudíž jednat srdcem je velmi sympatické a snadno zneužitelné. A jsme u toho. Zkrátka, většinová skupina společnosti je právě srdcem a strachem velmi snadno ovlivnitelná. A ne, nemůžeme to mít nikomu za zlé bez toho abychom se sami nestali pokrytci. Zjednodušeně, ve hře jsou tři hlavní "strachy": ze západu (EU, USA), z východu (Rusko) a z jihu (Islám).

Strach z Evropské unie pokládám za nejzbytečnější. Uvědomuji si sice určitou míru rizika při hromadění moci na jednom místě, ale evropská unie je prakticky jediným možným řešením v současném světě vlády velmocí. Přijde mi, že nejvíce "děsu ze západu" vzniká díky konspiračním teoriím ať už je vymýšlí kdokoliv, za jakýmkoliv účelem (Zde nechci na nikoho ukazovat.) Bohužel praxe stále dokola ukazuje, že značná část populace stále těmto "alternativním pravdám" věří. Důležité je slovo "alternativní" neboť ta skutečná pravda alternativní být už z principu nemůže! „Skutečná“ zde totiž znamená "nejpravděpodobnější", tedy ne "nejjednodušší", ne "logická", ne "nejideálnější" ani "nejvíce výhodná". Skutečná pravda je ta, která dává největší smysl za přihlédnutí ke všem hlediskům, informacím a faktům. (podobně jako "alternativní medicína", která funguje je skutečná medicína!) Dále mi přijde, že většina obyvatelstva si uvědomuje hlavně negativa, která nám orientace na západ přináší. "EU nám zakázala tohle, a tohle..." Často si neuvědomují, kolik dotací z EU k nám vlastně přitéká a to největší, kladné ovlivnění není na první pohled vidět. Dobře, ano, Evropská unie není dokonalá. Ale reformy musejí přijít zevnitř a pokud toho budeme součástí, možná si i získáme zpět ten respekt, který nás jako malou zemi, jako jediný může udržet viditelné na mapě světa. Konec konců, nejde o to být pro západ nebo východ, ale o to prosperovat! A nejlepší cestu k prosperitě vidím hlavně v Evropské unii. Tak... jeden opodstatněnější "strach ze západu" nebo spíše "z jihu" bych tu viděl.

Už docela dlouho se potýkáme s migrační krizí, který jsem označil jako "strach z jihu" ačkoliv technicky se jedná spíš o jihovýchod... zkrátka směrem, kterým leží Sýrie a Islámský stát a další muslimské země. A ano potýkáme se s migrační krizí docela zřetelně i když ne tak jak by se dalo očekávat. V ČR je minimum uprchlíků, a většina z nich tu ani být vlastně nechce. Krize nás totiž nezasahuje přímo. Její důsledky ale pociťujeme právě na onom strachu a z toho vyplívající rozpolcené společnosti. Hlavní nápor migrantů odnesly bohatší země, Francie, Itálie, dokonce Švédsko a hlavně Německo. Výrok kancléřky Merkelové, o přijetí všech uprchlíků, považuji sice za nešťastný, ale také za lidský, moderní a neskutečně odvážný. Řešit situaci přesunem takového množství obyvatelstva, dle mého názoru, nebylo nejmoudřejším řešením, nemluvě o tom, že se na přívalu uprchlíků svezlo obrovské množství ekonomických migrantů a dejme tomu i radikálních islamistů. Situace by se měla řešit na místě... já nejsem politik a nemyslím, že do této problematiky mám dostatečný vhled nebo jí dokonce rozumím. Jednohlasným odsouzením jí ale řešit nelze. Otočení se k tomu zády, jak by si mnozí přáli, skutečně povede jen k úpadku společnosti naší. Sami jsme nedávno byli "nadšenými" uprchlíky a postavit se k situaci čelem a řešit ji, pomáhat za cenu vlastního nepohodlí je naší povinností moderní demokratické země, jakožto země, která má jít příkladem oněm rozvojovým státům, povinnost člena Evropské unie, postkomunistické země, země, která chrání lidská práva, hrdá a silná republika ve středu Evropy. Nezapomínejme, že právě morálka, laskavost a hledání pravdy jsou rozdíl mezi moderní společností a středověkem, ke kterému je často radikální islám přirovnáván.

"Takový sluníčkářský kecy...", jenže tady nikdo nemluví o bezmyšlenkovitém přijímání! Nesuďme černobíle! Je velký rozdíl mezi nekonečnou láskou a realistickým pohledem. Mezi přijetím všech, přijímáním lidí podle našich možností a nepřijetím nikoho. To je rozdíl mezi naivitou, morálkou a strachem. Nikdo také nemluví o toleranci roztahování se islámu v ČR. To, co tento problém skutečně vyžaduje je otevřená debata, jak můžeme pomoci, co jsme schopni zvládnout a zároveň hájit naše vlastní zájmy. Paradoxem je, že rozhodování srdcem na jednom místě je silně odsuzováno srdcem na místě druhém.

Třetím strachem je "strach z východu", který se mi zdá nejopodstatněnější. Po situaci na Krymu je evidentní, že politika Ruska nemá problém s násilným převzetím části suvéréního evropského státu. Však i ona aktivistka Diashová možná konala právě proto, že z Ruska jde skutečně strach. Nicméně se domnívám, že s tím množstvím ruských agentů v naší zemi se to opět přehání. I když možná je "strach z východu" prozatím celkem efektivním prostředkem vyrovnání sil oproti "strachu ze západu" a udržení relativní neutrality (za cenu rozpolcení). Neusněme, ale na vavřínech a zachovejme chladnou hlavu ať už proti východu, tak i západu.

Druhý kandidát, proč tedy radši Drahoše?

Nyní zpátky k nám. Ve druhém kole bude současný prezident Zeman ohrožen panem Drahošem. Oproti inženýru Zemanovi se prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult. zdá ale spíše jako bezzubý vědecký piškot. Nicméně, dle mě to není špatně. Možná právě chladná hlava by mohla být pro naší schizofrenní (možná trochu moc nadsazuji tu rozdělení.) republiku tou správnou cestou. Když sleduji dění a informace vlastně mi nejde pochopit jak a proč je vlastně kritizován. Jeho názory jsou logické, uvažující, inteligentní a plné respektu (dají se dohledat, nebudu vypisovat). Je obviňován, že často "neví", to je ale pochopitelné od vědce, který své poznání staví na faktech a radši přizná, že neví, než aby šířil domněnky a lži. Prohlásil, že respektuje islám, to z něj ale nedělá "sluníčkáře". Respekt k jiné skupině lidí vypovídá hlavně o nadhledu a pochopení.

Nic nenasvědčuje tomu že urážky, konspirace a dezinformace, které jsou o něm šířeny se zakládají na pravdě, spíše opět vypovídají o strachu a neochotě se vůbec zajímat o děs vyvolávající názory u odpůrců migrace a EU. Nemluvě o tom, že z funkce prezidenta skutečně nelze otevřít hranice a přijmout celou Afriku i kdyby se na hlavu stavělo. Proč tedy existuje takový odpor proti němu?

Vysvětlení je docela komplexní. Strach o budoucnost, neustálé podsouvání populistických názorů o "zamoření" islámem, zprávy o EU omezeních, a i neochota ověřovat fakta. To jsou základní a až příliš omílaná fakta. Musíme se podívat i do hloubky. Pod touto slupkou máme masu obyvatelstva, které toho moc nezbývá. Jsou odsuzovaní za své názory, je jim neustále vyčítáno, že politiky, které volí, by volil jen hlupák. Vrchní část společnosti by je nejradši zbavila možnosti volit vůbec. Poslední dobou se stále častěji mluví o nedokonalosti demokracie. O tom, že takto to nemůže fungovat, protože ta většina, která má největší vliv je jaksi "hloupější". Takový člověk, skutečně nechce jako svého zástupce "rozumbradu" který by s ním jednal jako s malým dítětem. Výsledek je pak viditelný právě na rozmachu konspiračních teorií. Domnívám se, že odsud vzniká stále vzrůstající nedůvěra vůči autoritám, vědcům a vzdělancům celkově. Zároveň narůstá legitimita "selského rozumu" jako základního a jediného správného rozhodovacího prostředku a potřeba důkazů upadá. Možná tak migrační krize jen odhalila krizi, která už tu dávno je.

Prezident a důvěra

Nevím, rád bych se mýlil, ačkoli mi to tak nepřipadá. Jak je asi jasné, byl bych rád za zvolení pana Drahoše prezidentem republiky místo pana Zemana, ale pokud bych si měl vsadit, sázím spíže na současného prezidenta. Každopádně, pokud bude mít na něco tato volba vliv tak to bude situace pana Babiše. Ještě asi před rokem jsem jeho osobu vcelku podporoval. Připadalo mi osvěžující, když se do roky zažitých a jaksi zkostnatělých politických stran začal obouvat svěží vítr hnutí Ano a doufal jsem v zajímavé změny. Bohužel aktuální situace vypadá velmi žalostně až nebezpečně. Po odhalených kauzách (ač potenciálních) je zcela nepřijatelné, aby se do čela vlády demokratického státu postavil někdo podezřelý z podílení se na finančních machinacích, a to by si měl uvědomit i sám Andrej Babiš, i přes to, že jeho strana ovládla říjnové volby.

Právě ty volby, které se tolik odráží ve stavu společnosti, který jsem popisoval. Kde na jedné straně se objevili idealisté, Piráti, na druhé straně populisté, SPD a většina připadla "novému směru" Ano. Domnívám se, že předchozí anti-kampaň vedená proti Babišovi, vyburcovala společnost tím opačným směrem a postavila Andreje Babiše do pozice oběti autorit, a to samé se možná zopakuje i nyní u "neprávem" obviňovaného pana Zemana. To se brzy uvidí, mně zbývá jen doufat, jít k volbám samozřejmě a napsat tento sáhodlouhý článek, který nejspíš nikdo nedočte, a i kdyby tak to jeho postoj nezmění. Přesto si právo doufat vyhrazuji.

Závěrem

Jak jsem si jist, za své názory budu určitě označen úžasnými přízvisky "sluníčkář, eurohujer, vítač" a podobně. Rád bych zdůraznil to hlavní: svět není černobílý. Já se rozhodně nepovažuji ani za jednu s těchto osob. Pokud se mám zaškatulkovat budiž jsem idealista. Věřím v budoucnost morálních hodnot, v stále lepší propojení světa, v koordinované řešení problémů, ve spojené snahy o objevování vesmíru i země. V mír, lásku a pravdu. Věřím v to, že jiná víra nedělá z člověka netvora (a to i z hlediska věřících), a že všichni jsme jenom lidé, kteří cítí, dýchají a jsou ovlivnitelní i když se to nezdá. A v to, že pokud si chceme zachovat tvář, musíme být silní a odvážní, nesmíme podléhat strachu a musíme se snažit myslet kriticky.

A ještě dodatek pro ty, kteří mě označí za životem nezkušeného, mladého, naivního studenta. Možná, jím jsem, ale je to skutečně překážka k tomu udělat si co nejobjektivnější obrázek? Ano i já mám rodiče a prarodiče a oni mi předali svoje zkušenosti, pokud to šlo a další jsem si dohledal, nebo se o nich učil. Pracoval jsem rukama a dělal kde co, pozoroval, poslouchal, debatoval. Je velmi důležité mluvit a poslouchat.

Vy vzdělaní naslouchejte "obyčejným" lidem, snažte se je pochopit a nezahazujte jejich názory. Vzdělanost má zušlechťovat celou společnost ne vytvářet a rozšiřovat mezery. A vy ostatní, poslouchejte ty blázny, co mají před jménem tituly, nemusíte jim za každou cenu věřit, ale vyslechněte je a přemýšlejte o tom, co říkají, možná to je vážně vcelku chytré a dobré pro budoucnost nás všech.

Pravda a láska ať zvítězí. Raďte se se srdcem, ale rozhodujte hlavou.
Pro hodnocení se musíte přihlásit