Proč je pytel na odpadky víc než prezident

Blogy Jan Švestka Proč je pytel na odpadky víc než prezident
NAPSAL(A) Jan Švestka 23.01.2018 | 08:28:01 |
Kdysi mě rozčilovalo, že ty krásné plochy zeleně mezi pražskou Hostivaří a Záběhlicemi hyzdí odpadky. Pak jsem se uklidnil, vzal pytel na odpadky, gumové rukavice a šel je posbírat. Hnětl mě i neodklizený sníh v mojí ulici, a tak občas vezmu do ruky hrablo a poradím si sám. Že to mají dělat technické služby? Ony to dělají, jenže my hromadíme odpadky rychleji, než je mohou stihnout uklidit. Když napadne sníh, nemají šanci s omezeným počtem strojů, lidí a peněz okamžitě odklidit všechno. Zapomínáme, že organizace a instituce nejsou všemocné a v mnoha oblastech mohou společnosti pomoci především sami lidé. Pokud nemohou nebo se jim nechce, mají možnost založit spolek, který problém může vyřešit. Nebo mohou alespoň podat na odpovědný úřad návrh lepšího řešení situace či se pokusit prostřednictvím sociálních sítí a diskusních fór o větší zviditelnění problému. Možností je víc. Nemůžeme jen čekat, že jednou za čtyři roky hodíme lístek do urny a o všechno se postarají "ti nahoře".

A je to tady, konečně se dostávám k tomu prezidentovi

Nyní společností rezonuje (nebo jak řekl při rozhovoru s panem Zemanem R. Koranteng, přímo "cloumá") volba hlavy státu. Prezident by měl být takový a makový, umět to a ono, nikdy nepřipustit tohle a vždy vítat tamto. Zkrátka Superman. Prezident ovšem má značně omezené pravomoce. Působí spíše jako komentátor a inspirátor, zásadní politická rozhodnutí dělá vláda a parlament. Ani jejich rozhodnutí nikdy nemohou vyřešit všechny problémy, jež nám život připraví. Po roce 1989 jsme nabyli dojmu, že jsme individuality, které si mohou dělat, co chtějí. Přispívat nějakou činností celku přestalo být in, do centra pozornosti se dostalo "já". Zapomněli jsme, že činností prospěšnou pro společnost ve výsledku prospíváme i sobě. Máme pocit, že nic nezmůžeme a že moc něčím pohnout mají jen miliardy ze státního rozpočtu. Ty nejsou nevyčerpatelné. Řeší jen zásadní věci, s detaily může pomoci každý z nás.

Když něco uděláme dobrovolně pro druhé, máme šanci, že si toho někdo všimne a začne to dělat také. Mně takhle před lety probudil z letargie soused, který začal pečovat o veřejný pás plevele vedle chodníku, plel ho a vysazoval na něj okrasné květiny. Jasně, takhle nelze spasit všechno, ale i kapka v moři se počítá. Vždy po daňovém přiznání při pohledu na novou výši výměru výše sociálního pojištění sice mám pocit, že dělám pro společnost ažaž, ale to už je něco jiného. To, co chci sdělit je, že se až moc zaměřujeme na to, co by pro nás měli dělat jiní (ať už jde o prezidenta nebo úřednici na magistrátu), ale mnohem méně myslíme na to, co my můžeme udělat my. Tady máme skryté velké rezervy. Proto mám pocit, že pytel na odpadky je možná důležitější než to, jestli v pátek do urny hodím Jiřího Drahoše, nebo Miloše Zemana.
Pro hodnocení se musíte přihlásit
1 |
Majki.1 | STAN
23.01.2018 | 22:12:25
Souhlasím, žijeme v parlametní republice a kompetence prezidenta nejsou obrovské. Přímá volba nahrává prezidentovi dělat trochu více než je v jeho kompetencích. Jsou v podstatě tři způsoby, jak vést kampaň. Zaprvé říkat obecné fráze typu, že bude dobře apod. Zadruhé říkat lidem, to co skutečně ovlivníte (např. nominovat do rady spíše "jestřáby" či "holubice" či mix, z jaké sféry navrhnete ústavní soudce), ale tím zaujmete jen marginální procento voličů. No a konečně zatřetí slibovat lidem to, co není v silách prezidenta.
1 |