JanDed | Svobodní
23.11.2017 | 15:56:14
Dne 22.11.2017 15:30:10 Daniel Mikeska napsal(a):

Dne 22.11.2017 15:19:46 JanDed napsal(a):

Dne 22.11.2017 15:13:26 Daniel Mikeska napsal(a):

Dne 22.11.2017 14:47:22 JanDed napsal(a):

Dne 22.11.2017 14:17:06 Daniel Mikeska napsal(a):

Dne 22.11.2017 12:00:36 JanDed napsal(a):
Zakládám toto téma, neboť bych byl rád, kdyby se následně popsaná situace dostala do povědomí veřejnosti. Názor na ni pak sice vyjádřím, ale pochopitelně nechám na vás.

Na území České republiky bylo od roku 1918 vydáno odhadem 60 000 právních předpisů, tedy zákonů, vyhlášek a nařízení. Dalších 10 000 předpisů převzala republika v roce 1918 od Rakouska-Uherska, mnohé z nich přitom nejsou ani zdokumentované. Podle odhadu nyní v České republice platí na 15 000 předpisů. Možná si říkáte, proč podle odhadu. Někdo to přece musí vědět přesně. Jenže to je jádro problému. Neví. Když se Ministerstvo Vnitra ČR chystalo zrovnoprávnit tištěnou a elektronickou verzi Sbírky zákonů a navrhovalo speciální zákon o svodu platných právních předpisů, zjistilo se, že vlastně neexistuje způsob, jak spočítat (byť jen) platné zákony (o podružných právních normách nemluvě). A to je problém. Neznalost zákona totiž neomlouvá. Občan je povinen právní normy země ve které se nachází znát a dodržovat. Problém je v tom, že to prostě a jednoduše nelze.
A situace se nelepší. Naopak. Zákonodárci a Exekutiva chrlí další a další právní normy. Jejich rozsáhlost a zároveň kvalita odvedené práce způsobují, že než vejdou v platnost, potřebují rovnou novelizovat. A většina v současnosti schválených zákonů se během prvního roku existence dočká novelizací dokonce několika!
Abraham Lincoln řekl, že čím horší země, tím více zákonů. V konečném důsledku žijeme v právním systému kdy si nikdo z nás nemůže být jist, zda zrovna něco neporušuje. A
Pro zajímavost co také říkají nezrušené předpisy:

Ku přijetí do služby berní, pokladniční, loterní a při kolkovém úřadě vyžaduje se průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou. (nařízení 88/1918 Sb.)

-Prima, to znamená, že jsou všichni zaměstnanci berňáku vlastně zaměstnáni nelegálně, ne?

Pro cesty do území Československé republiky z území německo-rakouského a jihoslovanského státu, dále z území republiky maďarské jest potřebí povolení plnomocníka Československé republiky ve Vídni I., Lobkowitzplatz 2. (nařízení 96/1918 Sb.)

Čili, v rámci Schnegehnu Maďaři potřebují souhlas, který si mají opatřit ve Vídni, cestují li do ČR či SK.
Česká legislativa nutně potřebuje velký úklid. Je tristní, že to pro politické představitele není téma. Naopak se najdou někteří bezstarostní bělobrádci, kteří prohlásí, že se s schvalovanou legislativou neseznamují, protože se to nedá přečíst.--- Pane kolego nechci Vás příliš poučovat, ale jako právník si nemůžu pomoct.. jelikož prostě už ty příklady, které jsou uváděny nejsou příklady účinných zákonů. Je třeba rozlišovat mezi zákonem platným a účinným. Platnost zákona je naprosto nepodstatná, protože zákon sice může být platný, ale pokud není účinný tak se podle něj nemusí nikdo řídit a nemůžou podle něj vznikat žádné závazky, práva a ani být ukládány žádné povinnosti. A právě ani jedno ze dvou nařízení, které jste uvedl být účinné nemůže. Jelikož nařízení je podzákonný právní předpis a jako takové potřebuje, aby bylo v některém zákonném právním předpisu zakotveno zmocnění takové nařízení vydávat. U vládních nařízení jimiž jsou i ty dva příklady, které jste uvedl je takovéto zmocnění zakotveno v ústavě. V tomto případě v zákoně č. 37/1918 o prozatimní ústavě a to konkrétně v §19 (klidně si to najděte). Tato ústava už je ale neplatná, tudíž nemůže být účinné nařízení, které bylo vydáno na základě zmocnění v této ústavě. Pro základní orientaci Vám doporučuji přečíst si například toto (https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/platnost-a-ucinnost-pravni-normy-55476.html) komentované rozhodnutí Nejvyššího soudu, konkrétně předevší odstavec 21 odůvodnění, tam je velmi hezky popsán rozdíl mezi platností a účinností právní normy "na konci jejího života".

Pokud chcete vydávat taková silná prohlášení jako je zpochybňování právního státu, tak by to chtělo alespoň základní orientaci v českém právním systému :)--- Třeba máte pravdu. Teď mi dovolte otázku. Vy víte kolik je Účinných zákonů a zajisté je alespoň povšechně znáte a dodržujete?---Určitě mám pravdu :) To jsou ověřitelná fakta.. Zákonných právních předpisů je něco kolem 2 500, kolik je podzákonných právních předpisů skutečně nevím a ani to není podstatné. Podzákonné právní předpisy nemůžou ukládat práva a povinnosti, tudíž říci, že nedodržujete podzákonný právní předpis (vyhlášku nebo nařízení) je obecně spíše nesmysl. Tyto předpisy jsou důležité pro konkrétní úřady a pro konkrétní situace. Obdobně je to ale i se zákonnými předpisy. Existuje např. Zákon o odpadech, ale pokud neprovozujete vlastní skládku nebo nenakládáte s nebezpečnými odpady, což normální člověk prostě nedělá, tak nejspíše tento zákon znát nepotřebujete. Až budete chtít v tomto oboru třeba podnikat, tak ho hold budete muset znát nebo mít na lidi. Stejně tak je to ve stovce dalších oborů. Jistě, že to není nejpřehlednější, ale ve které zemi je? V žádné.. Toto je prostě součástí právního státu a není ani právník, který by znal všechny právní předpisy a orientoval se v nich. Proto jsou také právnici na občanské právo, na ústavní právo, na trestní právo atd. Jednoduše řečeno.. skutečně není pro běžného člověka nutné znát stovky zákonů a k tomu další tisíce podzákonných právních předpisů... s tím opravdu nikdo nepočítá.--- S dovolením bych vypíchl tvrzení: "Toto je prostě součástí právního státu a není ani právník, který by znal všechny právní předpisy a orientoval se v nich. Proto jsou také právnici na občanské právo, na ústavní právo, na trestní právo atd. Jednoduše řečeno.. skutečně není pro běžného člověka nutné znát stovky zákonů a k tomu další tisíce podzákonných právních předpisů... s tím opravdu nikdo nepočítá." A dále jej ponechal bez komentáře.--- Já chápu Vaši laickou představu, že budeme mít nejlépe jednu průměrně tlustou knížku a v ní jako román napsány všechny zákony, ale takto to prostě nefunguje :) Toto jsou nápady, které se pokoušeli někteří realizovat už ve starém Římě a potom později dále a dále až do nějakého 18., 19. století.. A ani tehdy to nefungovalo a nikomu se to vlastně smyslupně nepodařilo.. a že těch pokusů bylo.. To že některé zákony vycházející z naší zákonodárné moci jsou paskvily je nepochybně pravda.. Ale to není problém právního systému.. Systém jako takový je velmi vyvážený. Máme ústavu a ústavní zákony, kterým jsou ostatní zákony podřazeny, máme ústavní soud, který může v případě nesmyslných, neústavních, nedemokratických nebo jinak nebezpečných zákonů taktéž zasáhnout.. Tudíž o právní stát bych skutečně strach neměl.

Pokud chcete zdokonalit své znalosti v oblasti práva, tak si přečtěte alespoň Ústavu a Listinu základních práv a svobod. Poté pochopíte, že další zákony už vlastně jenom upřesňují a konkretizují to co je zakotveno v těchto dvou dokumentech :)
Ale tak děkuji, že jste konkretizoval, jak si to představuji. Ale jste vedle. Já jen tvrdím, že stejně důležité jako dobré zákony tvořit (což se v současné době prakticky neděje - stačí si přečíst třeba zákon 65/2017 Sb.), je i zákony rušit, zjednodušovat a zefektivňovat. A že na to v téhle zemi nikdo od revoluce (a čert ví od které) ani nesáhl.
A budete se divit, ale četl jsem podstatně víc, než jen Ústavu a Listinu základních práv a svobod. Vlastně jsem četl i různé zahraniční ústavy.
Vzhledem k tomu, kolik platných nařízení pracuje s konceptem presumpce viny (SPRDEL), nerespektuje právo na soukromé vlastnictví, přenáší zodpovědnost (65/2017 Sb. § 11 ods G,) a další lahůdky, zřejmě to se vztahem zákonů a ústavy nebude tak jednoduché jak říkáte.
2
Pro hodnocení se musíte přihlásit
|
22.11.2017 | 21:23:50
Dne 22.11.2017 13:22:52 JanDed napsal(a):

Píšu Vám to hlavně proto, aby, až příště budete někomu dávat najevo, jak něčemu nerozumí, kdežto vy ano, jste si to mohl dvakrát rozmyslet.
Pokud jste to pochopil tak, ze narazim konkretne na vas, tak to se omlouvam. Bylo to mysleno obecne.
3
Pro hodnocení se musíte přihlásit
|
22.11.2017 | 15:30:10
Dne 22.11.2017 15:19:46 JanDed napsal(a):

Dne 22.11.2017 15:13:26 Daniel Mikeska napsal(a):

Dne 22.11.2017 14:47:22 JanDed napsal(a):

Dne 22.11.2017 14:17:06 Daniel Mikeska napsal(a):

Dne 22.11.2017 12:00:36 JanDed napsal(a):
Zakládám toto téma, neboť bych byl rád, kdyby se následně popsaná situace dostala do povědomí veřejnosti. Názor na ni pak sice vyjádřím, ale pochopitelně nechám na vás.

Na území České republiky bylo od roku 1918 vydáno odhadem 60 000 právních předpisů, tedy zákonů, vyhlášek a nařízení. Dalších 10 000 předpisů převzala republika v roce 1918 od Rakouska-Uherska, mnohé z nich přitom nejsou ani zdokumentované. Podle odhadu nyní v České republice platí na 15 000 předpisů. Možná si říkáte, proč podle odhadu. Někdo to přece musí vědět přesně. Jenže to je jádro problému. Neví. Když se Ministerstvo Vnitra ČR chystalo zrovnoprávnit tištěnou a elektronickou verzi Sbírky zákonů a navrhovalo speciální zákon o svodu platných právních předpisů, zjistilo se, že vlastně neexistuje způsob, jak spočítat (byť jen) platné zákony (o podružných právních normách nemluvě). A to je problém. Neznalost zákona totiž neomlouvá. Občan je povinen právní normy země ve které se nachází znát a dodržovat. Problém je v tom, že to prostě a jednoduše nelze.
A situace se nelepší. Naopak. Zákonodárci a Exekutiva chrlí další a další právní normy. Jejich rozsáhlost a zároveň kvalita odvedené práce způsobují, že než vejdou v platnost, potřebují rovnou novelizovat. A většina v současnosti schválených zákonů se během prvního roku existence dočká novelizací dokonce několika!
Abraham Lincoln řekl, že čím horší země, tím více zákonů. V konečném důsledku žijeme v právním systému kdy si nikdo z nás nemůže být jist, zda zrovna něco neporušuje. A
Pro zajímavost co také říkají nezrušené předpisy:

Ku přijetí do služby berní, pokladniční, loterní a při kolkovém úřadě vyžaduje se průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou. (nařízení 88/1918 Sb.)

-Prima, to znamená, že jsou všichni zaměstnanci berňáku vlastně zaměstnáni nelegálně, ne?

Pro cesty do území Československé republiky z území německo-rakouského a jihoslovanského státu, dále z území republiky maďarské jest potřebí povolení plnomocníka Československé republiky ve Vídni I., Lobkowitzplatz 2. (nařízení 96/1918 Sb.)

Čili, v rámci Schnegehnu Maďaři potřebují souhlas, který si mají opatřit ve Vídni, cestují li do ČR či SK.
Česká legislativa nutně potřebuje velký úklid. Je tristní, že to pro politické představitele není téma. Naopak se najdou někteří bezstarostní bělobrádci, kteří prohlásí, že se s schvalovanou legislativou neseznamují, protože se to nedá přečíst.--- Pane kolego nechci Vás příliš poučovat, ale jako právník si nemůžu pomoct.. jelikož prostě už ty příklady, které jsou uváděny nejsou příklady účinných zákonů. Je třeba rozlišovat mezi zákonem platným a účinným. Platnost zákona je naprosto nepodstatná, protože zákon sice může být platný, ale pokud není účinný tak se podle něj nemusí nikdo řídit a nemůžou podle něj vznikat žádné závazky, práva a ani být ukládány žádné povinnosti. A právě ani jedno ze dvou nařízení, které jste uvedl být účinné nemůže. Jelikož nařízení je podzákonný právní předpis a jako takové potřebuje, aby bylo v některém zákonném právním předpisu zakotveno zmocnění takové nařízení vydávat. U vládních nařízení jimiž jsou i ty dva příklady, které jste uvedl je takovéto zmocnění zakotveno v ústavě. V tomto případě v zákoně č. 37/1918 o prozatimní ústavě a to konkrétně v §19 (klidně si to najděte). Tato ústava už je ale neplatná, tudíž nemůže být účinné nařízení, které bylo vydáno na základě zmocnění v této ústavě. Pro základní orientaci Vám doporučuji přečíst si například toto (https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/platnost-a-ucinnost-pravni-normy-55476.html) komentované rozhodnutí Nejvyššího soudu, konkrétně předevší odstavec 21 odůvodnění, tam je velmi hezky popsán rozdíl mezi platností a účinností právní normy "na konci jejího života".

Pokud chcete vydávat taková silná prohlášení jako je zpochybňování právního státu, tak by to chtělo alespoň základní orientaci v českém právním systému :)--- Třeba máte pravdu. Teď mi dovolte otázku. Vy víte kolik je Účinných zákonů a zajisté je alespoň povšechně znáte a dodržujete?---Určitě mám pravdu :) To jsou ověřitelná fakta.. Zákonných právních předpisů je něco kolem 2 500, kolik je podzákonných právních předpisů skutečně nevím a ani to není podstatné. Podzákonné právní předpisy nemůžou ukládat práva a povinnosti, tudíž říci, že nedodržujete podzákonný právní předpis (vyhlášku nebo nařízení) je obecně spíše nesmysl. Tyto předpisy jsou důležité pro konkrétní úřady a pro konkrétní situace. Obdobně je to ale i se zákonnými předpisy. Existuje např. Zákon o odpadech, ale pokud neprovozujete vlastní skládku nebo nenakládáte s nebezpečnými odpady, což normální člověk prostě nedělá, tak nejspíše tento zákon znát nepotřebujete. Až budete chtít v tomto oboru třeba podnikat, tak ho hold budete muset znát nebo mít na lidi. Stejně tak je to ve stovce dalších oborů. Jistě, že to není nejpřehlednější, ale ve které zemi je? V žádné.. Toto je prostě součástí právního státu a není ani právník, který by znal všechny právní předpisy a orientoval se v nich. Proto jsou také právnici na občanské právo, na ústavní právo, na trestní právo atd. Jednoduše řečeno.. skutečně není pro běžného člověka nutné znát stovky zákonů a k tomu další tisíce podzákonných právních předpisů... s tím opravdu nikdo nepočítá.--- S dovolením bych vypíchl tvrzení: "Toto je prostě součástí právního státu a není ani právník, který by znal všechny právní předpisy a orientoval se v nich. Proto jsou také právnici na občanské právo, na ústavní právo, na trestní právo atd. Jednoduše řečeno.. skutečně není pro běžného člověka nutné znát stovky zákonů a k tomu další tisíce podzákonných právních předpisů... s tím opravdu nikdo nepočítá." A dále jej ponechal bez komentáře.
Já chápu Vaši laickou představu, že budeme mít nejlépe jednu průměrně tlustou knížku a v ní jako román napsány všechny zákony, ale takto to prostě nefunguje :) Toto jsou nápady, které se pokoušeli někteří realizovat už ve starém Římě a potom později dále a dále až do nějakého 18., 19. století.. A ani tehdy to nefungovalo a nikomu se to vlastně smyslupně nepodařilo.. a že těch pokusů bylo.. To že některé zákony vycházející z naší zákonodárné moci jsou paskvily je nepochybně pravda.. Ale to není problém právního systému.. Systém jako takový je velmi vyvážený. Máme ústavu a ústavní zákony, kterým jsou ostatní zákony podřazeny, máme ústavní soud, který může v případě nesmyslných, neústavních, nedemokratických nebo jinak nebezpečných zákonů taktéž zasáhnout.. Tudíž o právní stát bych skutečně strach neměl.

Pokud chcete zdokonalit své znalosti v oblasti práva, tak si přečtěte alespoň Ústavu a Listinu základních práv a svobod. Poté pochopíte, že další zákony už vlastně jenom upřesňují a konkretizují to co je zakotveno v těchto dvou dokumentech :)
4
Pro hodnocení se musíte přihlásit
JanDed | Svobodní
22.11.2017 | 15:19:46
Dne 22.11.2017 15:13:26 Daniel Mikeska napsal(a):

Dne 22.11.2017 14:47:22 JanDed napsal(a):

Dne 22.11.2017 14:17:06 Daniel Mikeska napsal(a):

Dne 22.11.2017 12:00:36 JanDed napsal(a):
Zakládám toto téma, neboť bych byl rád, kdyby se následně popsaná situace dostala do povědomí veřejnosti. Názor na ni pak sice vyjádřím, ale pochopitelně nechám na vás.

Na území České republiky bylo od roku 1918 vydáno odhadem 60 000 právních předpisů, tedy zákonů, vyhlášek a nařízení. Dalších 10 000 předpisů převzala republika v roce 1918 od Rakouska-Uherska, mnohé z nich přitom nejsou ani zdokumentované. Podle odhadu nyní v České republice platí na 15 000 předpisů. Možná si říkáte, proč podle odhadu. Někdo to přece musí vědět přesně. Jenže to je jádro problému. Neví. Když se Ministerstvo Vnitra ČR chystalo zrovnoprávnit tištěnou a elektronickou verzi Sbírky zákonů a navrhovalo speciální zákon o svodu platných právních předpisů, zjistilo se, že vlastně neexistuje způsob, jak spočítat (byť jen) platné zákony (o podružných právních normách nemluvě). A to je problém. Neznalost zákona totiž neomlouvá. Občan je povinen právní normy země ve které se nachází znát a dodržovat. Problém je v tom, že to prostě a jednoduše nelze.
A situace se nelepší. Naopak. Zákonodárci a Exekutiva chrlí další a další právní normy. Jejich rozsáhlost a zároveň kvalita odvedené práce způsobují, že než vejdou v platnost, potřebují rovnou novelizovat. A většina v současnosti schválených zákonů se během prvního roku existence dočká novelizací dokonce několika!
Abraham Lincoln řekl, že čím horší země, tím více zákonů. V konečném důsledku žijeme v právním systému kdy si nikdo z nás nemůže být jist, zda zrovna něco neporušuje. A
Pro zajímavost co také říkají nezrušené předpisy:

Ku přijetí do služby berní, pokladniční, loterní a při kolkovém úřadě vyžaduje se průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou. (nařízení 88/1918 Sb.)

-Prima, to znamená, že jsou všichni zaměstnanci berňáku vlastně zaměstnáni nelegálně, ne?

Pro cesty do území Československé republiky z území německo-rakouského a jihoslovanského státu, dále z území republiky maďarské jest potřebí povolení plnomocníka Československé republiky ve Vídni I., Lobkowitzplatz 2. (nařízení 96/1918 Sb.)

Čili, v rámci Schnegehnu Maďaři potřebují souhlas, který si mají opatřit ve Vídni, cestují li do ČR či SK.
Česká legislativa nutně potřebuje velký úklid. Je tristní, že to pro politické představitele není téma. Naopak se najdou někteří bezstarostní bělobrádci, kteří prohlásí, že se s schvalovanou legislativou neseznamují, protože se to nedá přečíst.--- Pane kolego nechci Vás příliš poučovat, ale jako právník si nemůžu pomoct.. jelikož prostě už ty příklady, které jsou uváděny nejsou příklady účinných zákonů. Je třeba rozlišovat mezi zákonem platným a účinným. Platnost zákona je naprosto nepodstatná, protože zákon sice může být platný, ale pokud není účinný tak se podle něj nemusí nikdo řídit a nemůžou podle něj vznikat žádné závazky, práva a ani být ukládány žádné povinnosti. A právě ani jedno ze dvou nařízení, které jste uvedl být účinné nemůže. Jelikož nařízení je podzákonný právní předpis a jako takové potřebuje, aby bylo v některém zákonném právním předpisu zakotveno zmocnění takové nařízení vydávat. U vládních nařízení jimiž jsou i ty dva příklady, které jste uvedl je takovéto zmocnění zakotveno v ústavě. V tomto případě v zákoně č. 37/1918 o prozatimní ústavě a to konkrétně v §19 (klidně si to najděte). Tato ústava už je ale neplatná, tudíž nemůže být účinné nařízení, které bylo vydáno na základě zmocnění v této ústavě. Pro základní orientaci Vám doporučuji přečíst si například toto (https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/platnost-a-ucinnost-pravni-normy-55476.html) komentované rozhodnutí Nejvyššího soudu, konkrétně předevší odstavec 21 odůvodnění, tam je velmi hezky popsán rozdíl mezi platností a účinností právní normy "na konci jejího života".

Pokud chcete vydávat taková silná prohlášení jako je zpochybňování právního státu, tak by to chtělo alespoň základní orientaci v českém právním systému :)--- Třeba máte pravdu. Teď mi dovolte otázku. Vy víte kolik je Účinných zákonů a zajisté je alespoň povšechně znáte a dodržujete?---Určitě mám pravdu :) To jsou ověřitelná fakta.. Zákonných právních předpisů je něco kolem 2 500, kolik je podzákonných právních předpisů skutečně nevím a ani to není podstatné. Podzákonné právní předpisy nemůžou ukládat práva a povinnosti, tudíž říci, že nedodržujete podzákonný právní předpis (vyhlášku nebo nařízení) je obecně spíše nesmysl. Tyto předpisy jsou důležité pro konkrétní úřady a pro konkrétní situace. Obdobně je to ale i se zákonnými předpisy. Existuje např. Zákon o odpadech, ale pokud neprovozujete vlastní skládku nebo nenakládáte s nebezpečnými odpady, což normální člověk prostě nedělá, tak nejspíše tento zákon znát nepotřebujete. Až budete chtít v tomto oboru třeba podnikat, tak ho hold budete muset znát nebo mít na lidi. Stejně tak je to ve stovce dalších oborů. Jistě, že to není nejpřehlednější, ale ve které zemi je? V žádné.. Toto je prostě součástí právního státu a není ani právník, který by znal všechny právní předpisy a orientoval se v nich. Proto jsou také právnici na občanské právo, na ústavní právo, na trestní právo atd. Jednoduše řečeno.. skutečně není pro běžného člověka nutné znát stovky zákonů a k tomu další tisíce podzákonných právních předpisů... s tím opravdu nikdo nepočítá.
S dovolením bych vypíchl tvrzení: "Toto je prostě součástí právního státu a není ani právník, který by znal všechny právní předpisy a orientoval se v nich. Proto jsou také právnici na občanské právo, na ústavní právo, na trestní právo atd. Jednoduše řečeno.. skutečně není pro běžného člověka nutné znát stovky zákonů a k tomu další tisíce podzákonných právních předpisů... s tím opravdu nikdo nepočítá." A dále jej ponechal bez komentáře.
-3
Pro hodnocení se musíte přihlásit
|
22.11.2017 | 15:13:26
Dne 22.11.2017 14:47:22 JanDed napsal(a):

Dne 22.11.2017 14:17:06 Daniel Mikeska napsal(a):

Dne 22.11.2017 12:00:36 JanDed napsal(a):
Zakládám toto téma, neboť bych byl rád, kdyby se následně popsaná situace dostala do povědomí veřejnosti. Názor na ni pak sice vyjádřím, ale pochopitelně nechám na vás.

Na území České republiky bylo od roku 1918 vydáno odhadem 60 000 právních předpisů, tedy zákonů, vyhlášek a nařízení. Dalších 10 000 předpisů převzala republika v roce 1918 od Rakouska-Uherska, mnohé z nich přitom nejsou ani zdokumentované. Podle odhadu nyní v České republice platí na 15 000 předpisů. Možná si říkáte, proč podle odhadu. Někdo to přece musí vědět přesně. Jenže to je jádro problému. Neví. Když se Ministerstvo Vnitra ČR chystalo zrovnoprávnit tištěnou a elektronickou verzi Sbírky zákonů a navrhovalo speciální zákon o svodu platných právních předpisů, zjistilo se, že vlastně neexistuje způsob, jak spočítat (byť jen) platné zákony (o podružných právních normách nemluvě). A to je problém. Neznalost zákona totiž neomlouvá. Občan je povinen právní normy země ve které se nachází znát a dodržovat. Problém je v tom, že to prostě a jednoduše nelze.
A situace se nelepší. Naopak. Zákonodárci a Exekutiva chrlí další a další právní normy. Jejich rozsáhlost a zároveň kvalita odvedené práce způsobují, že než vejdou v platnost, potřebují rovnou novelizovat. A většina v současnosti schválených zákonů se během prvního roku existence dočká novelizací dokonce několika!
Abraham Lincoln řekl, že čím horší země, tím více zákonů. V konečném důsledku žijeme v právním systému kdy si nikdo z nás nemůže být jist, zda zrovna něco neporušuje. A
Pro zajímavost co také říkají nezrušené předpisy:

Ku přijetí do služby berní, pokladniční, loterní a při kolkovém úřadě vyžaduje se průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou. (nařízení 88/1918 Sb.)

-Prima, to znamená, že jsou všichni zaměstnanci berňáku vlastně zaměstnáni nelegálně, ne?

Pro cesty do území Československé republiky z území německo-rakouského a jihoslovanského státu, dále z území republiky maďarské jest potřebí povolení plnomocníka Československé republiky ve Vídni I., Lobkowitzplatz 2. (nařízení 96/1918 Sb.)

Čili, v rámci Schnegehnu Maďaři potřebují souhlas, který si mají opatřit ve Vídni, cestují li do ČR či SK.
Česká legislativa nutně potřebuje velký úklid. Je tristní, že to pro politické představitele není téma. Naopak se najdou někteří bezstarostní bělobrádci, kteří prohlásí, že se s schvalovanou legislativou neseznamují, protože se to nedá přečíst.--- Pane kolego nechci Vás příliš poučovat, ale jako právník si nemůžu pomoct.. jelikož prostě už ty příklady, které jsou uváděny nejsou příklady účinných zákonů. Je třeba rozlišovat mezi zákonem platným a účinným. Platnost zákona je naprosto nepodstatná, protože zákon sice může být platný, ale pokud není účinný tak se podle něj nemusí nikdo řídit a nemůžou podle něj vznikat žádné závazky, práva a ani být ukládány žádné povinnosti. A právě ani jedno ze dvou nařízení, které jste uvedl být účinné nemůže. Jelikož nařízení je podzákonný právní předpis a jako takové potřebuje, aby bylo v některém zákonném právním předpisu zakotveno zmocnění takové nařízení vydávat. U vládních nařízení jimiž jsou i ty dva příklady, které jste uvedl je takovéto zmocnění zakotveno v ústavě. V tomto případě v zákoně č. 37/1918 o prozatimní ústavě a to konkrétně v §19 (klidně si to najděte). Tato ústava už je ale neplatná, tudíž nemůže být účinné nařízení, které bylo vydáno na základě zmocnění v této ústavě. Pro základní orientaci Vám doporučuji přečíst si například toto (https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/platnost-a-ucinnost-pravni-normy-55476.html) komentované rozhodnutí Nejvyššího soudu, konkrétně předevší odstavec 21 odůvodnění, tam je velmi hezky popsán rozdíl mezi platností a účinností právní normy "na konci jejího života".

Pokud chcete vydávat taková silná prohlášení jako je zpochybňování právního státu, tak by to chtělo alespoň základní orientaci v českém právním systému :)--- Třeba máte pravdu. Teď mi dovolte otázku. Vy víte kolik je Účinných zákonů a zajisté je alespoň povšechně znáte a dodržujete?
Určitě mám pravdu :) To jsou ověřitelná fakta.. Zákonných právních předpisů je něco kolem 2 500, kolik je podzákonných právních předpisů skutečně nevím a ani to není podstatné. Podzákonné právní předpisy nemůžou ukládat práva a povinnosti, tudíž říci, že nedodržujete podzákonný právní předpis (vyhlášku nebo nařízení) je obecně spíše nesmysl. Tyto předpisy jsou důležité pro konkrétní úřady a pro konkrétní situace. Obdobně je to ale i se zákonnými předpisy. Existuje např. Zákon o odpadech, ale pokud neprovozujete vlastní skládku nebo nenakládáte s nebezpečnými odpady, což normální člověk prostě nedělá, tak nejspíše tento zákon znát nepotřebujete. Až budete chtít v tomto oboru třeba podnikat, tak ho hold budete muset znát nebo na to mít na lidi. Stejně tak je to ve stovce dalších oborů. Jistě, že to není nejpřehlednější, ale ve které zemi je? V žádné.. Toto je prostě součástí právního státu a není ani právník, který by znal všechny právní předpisy a orientoval se v nich. Proto jsou také právnici na občanské právo, na ústavní právo, na trestní právo atd. Jednoduše řečeno.. skutečně není pro běžného člověka nutné znát stovky zákonů a k tomu další tisíce podzákonných právních předpisů... s tím opravdu nikdo nepočítá.
4
Pro hodnocení se musíte přihlásit
|
22.11.2017 | 15:12:00
Dne 22.11.2017 13:22:52 JanDed napsal(a):

Dne 22.11.2017 13:04:17 bartolomej76 napsal(a):

Dne 22.11.2017 12:00:36 JanDed napsal(a):

Pro zajímavost co také říkají nezrušené předpisy:

Ku přijetí do služby berní, pokladniční, loterní a při kolkovém úřadě vyžaduje se průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou. (nařízení 88/1918 Sb.)

-Prima, to znamená, že jsou všichni zaměstnanci berňáku vlastně zaměstnáni nelegálně, ne?

Pro cesty do území Československé republiky z území německo-rakouského a jihoslovanského státu, dále z území republiky maďarské jest potřebí povolení plnomocníka Československé republiky ve Vídni I., Lobkowitzplatz 2. (nařízení 96/1918 Sb.)

Čili, v rámci Schnegehnu Maďaři potřebují souhlas, který si mají opatřit ve Vídni, cestují li do ČR či SK.
Česká legislativa nutně potřebuje velký úklid. Je tristní, že to pro politické představitele není téma. Naopak se najdou někteří bezstarostní bělobrádci, kteří prohlásí, že se s schvalovanou legislativou neseznamují, protože se to nedá přečíst.---Ad 1: Proc by meli byt zamestnanci bernaku zamestnani nelegalne. Predpokladam, ze na stredni skolu chodili a studium zavrsili maturitou. To, ze tomu nerozumite, jeste neznamena, ze to je nesmysl ;)

Ad 2: Ceskoslovenska republika neexistuje, tudiz tenhle zakon jaksi nelze aplikovat a nepusobi nikomu zadne problemy.

To ze mame zakonu, vyhlasek a narizeni jak nas*ano je pravda a pokud by se nasel nekdo, kdo by v tom chtel udelat poradek, tak ma sakra hodne prace na dalsich x volebnich obdobi.---Ale tak pokud chceme vést spory o výklad právních norem z roku 1918, jejichž jediným významem je, že dělaj v českém právním řádu bordel a plní funkci kostlivce tak budiž. Uvařte si hodně kávy a doložte mi, že vaše tvrzení „průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou.“ = „a stredni skolu chodili a studium zavrsili maturitou.“ má někde v Českém právu zákonnou oporu. A když už v tom budete, dohledejte mi prosím i to, které maturitní vzdělání je pro berní ústav obligatorně či fakultativně stanoveno. Přeji příjemnou semestrálku…
Ad.2) To že neexistuje Československá republika je přeci úplně jedno. To území existuje. Opět v případném sporu bude někdo muset dokládat smysl a obligátní výklad tohoto zákona. Bez ohledu na to, jaká je to blbost.

Představte si, že jako příklady jsem volil ty největší blbiny, abych ukázal, jak absurdní a tedy zároveň tristní ta situace je. Takže když to vezmu kolem a kolem, k tématu jste nenapsal vůbec nic, kromě toho, že to „nejde“. (ma sakra hodne prace na dalsich x volebnich obdobi) Zato jste se pustil do vyvracení příkladů ab absurdum, neodpustil jste si rýpnutí do mé osoby a přitom se vám ty absurdity, vyvrátit nepodařilo.

Píšu Vám to hlavně proto, aby, až příště budete někomu dávat najevo, jak něčemu nerozumí, kdežto vy ano, jste si to mohl dvakrát rozmyslet.
Osekávání nefunkční legislativy státu je jistě v pořádku. Jen nevím, jestli je ve sněmovně dost lidí, kteří se ve všech právních normách vyznají a ví, které by bylo dobré zrušit nebo nějak novelizovat, aby byli funkční. Já se v tom například nevyznám a myslím, že reálně asi skoro nikdo.
1
Pro hodnocení se musíte přihlásit
JanDed | Svobodní
22.11.2017 | 14:47:22
Dne 22.11.2017 14:17:06 Daniel Mikeska napsal(a):

Dne 22.11.2017 12:00:36 JanDed napsal(a):
Zakládám toto téma, neboť bych byl rád, kdyby se následně popsaná situace dostala do povědomí veřejnosti. Názor na ni pak sice vyjádřím, ale pochopitelně nechám na vás.

Na území České republiky bylo od roku 1918 vydáno odhadem 60 000 právních předpisů, tedy zákonů, vyhlášek a nařízení. Dalších 10 000 předpisů převzala republika v roce 1918 od Rakouska-Uherska, mnohé z nich přitom nejsou ani zdokumentované. Podle odhadu nyní v České republice platí na 15 000 předpisů. Možná si říkáte, proč podle odhadu. Někdo to přece musí vědět přesně. Jenže to je jádro problému. Neví. Když se Ministerstvo Vnitra ČR chystalo zrovnoprávnit tištěnou a elektronickou verzi Sbírky zákonů a navrhovalo speciální zákon o svodu platných právních předpisů, zjistilo se, že vlastně neexistuje způsob, jak spočítat (byť jen) platné zákony (o podružných právních normách nemluvě). A to je problém. Neznalost zákona totiž neomlouvá. Občan je povinen právní normy země ve které se nachází znát a dodržovat. Problém je v tom, že to prostě a jednoduše nelze.
A situace se nelepší. Naopak. Zákonodárci a Exekutiva chrlí další a další právní normy. Jejich rozsáhlost a zároveň kvalita odvedené práce způsobují, že než vejdou v platnost, potřebují rovnou novelizovat. A většina v současnosti schválených zákonů se během prvního roku existence dočká novelizací dokonce několika!
Abraham Lincoln řekl, že čím horší země, tím více zákonů. V konečném důsledku žijeme v právním systému kdy si nikdo z nás nemůže být jist, zda zrovna něco neporušuje. A
Pro zajímavost co také říkají nezrušené předpisy:

Ku přijetí do služby berní, pokladniční, loterní a při kolkovém úřadě vyžaduje se průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou. (nařízení 88/1918 Sb.)

-Prima, to znamená, že jsou všichni zaměstnanci berňáku vlastně zaměstnáni nelegálně, ne?

Pro cesty do území Československé republiky z území německo-rakouského a jihoslovanského státu, dále z území republiky maďarské jest potřebí povolení plnomocníka Československé republiky ve Vídni I., Lobkowitzplatz 2. (nařízení 96/1918 Sb.)

Čili, v rámci Schnegehnu Maďaři potřebují souhlas, který si mají opatřit ve Vídni, cestují li do ČR či SK.
Česká legislativa nutně potřebuje velký úklid. Je tristní, že to pro politické představitele není téma. Naopak se najdou někteří bezstarostní bělobrádci, kteří prohlásí, že se s schvalovanou legislativou neseznamují, protože se to nedá přečíst.--- Pane kolego nechci Vás příliš poučovat, ale jako právník si nemůžu pomoct.. jelikož prostě už ty příklady, které jsou uváděny nejsou příklady účinných zákonů. Je třeba rozlišovat mezi zákonem platným a účinným. Platnost zákona je naprosto nepodstatná, protože zákon sice může být platný, ale pokud není účinný tak se podle něj nemusí nikdo řídit a nemůžou podle něj vznikat žádné závazky, práva a ani být ukládány žádné povinnosti. A právě ani jedno ze dvou nařízení, které jste uvedl být účinné nemůže. Jelikož nařízení je podzákonný právní předpis a jako takové potřebuje, aby bylo v některém zákonném právním předpisu zakotveno zmocnění takové nařízení vydávat. U vládních nařízení jimiž jsou i ty dva příklady, které jste uvedl je takovéto zmocnění zakotveno v ústavě. V tomto případě v zákoně č. 37/1918 o prozatimní ústavě a to konkrétně v §19 (klidně si to najděte). Tato ústava už je ale neplatná, tudíž nemůže být účinné nařízení, které bylo vydáno na základě zmocnění v této ústavě. Pro základní orientaci Vám doporučuji přečíst si například toto (https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/platnost-a-ucinnost-pravni-normy-55476.html) komentované rozhodnutí Nejvyššího soudu, konkrétně předevší odstavec 21 odůvodnění, tam je velmi hezky popsán rozdíl mezi platností a účinností právní normy "na konci jejího života".

Pokud chcete vydávat taková silná prohlášení jako je zpochybňování právního státu, tak by to chtělo alespoň základní orientaci v českém právním systému :)
Třeba máte pravdu. Teď mi dovolte otázku. Vy víte kolik je Účinných zákonů a zajisté je alespoň povšechně znáte a dodržujete?
0
Pro hodnocení se musíte přihlásit
|
22.11.2017 | 14:17:06
Dne 22.11.2017 12:00:36 JanDed napsal(a):
Zakládám toto téma, neboť bych byl rád, kdyby se následně popsaná situace dostala do povědomí veřejnosti. Názor na ni pak sice vyjádřím, ale pochopitelně nechám na vás.

Na území České republiky bylo od roku 1918 vydáno odhadem 60 000 právních předpisů, tedy zákonů, vyhlášek a nařízení. Dalších 10 000 předpisů převzala republika v roce 1918 od Rakouska-Uherska, mnohé z nich přitom nejsou ani zdokumentované. Podle odhadu nyní v České republice platí na 15 000 předpisů. Možná si říkáte, proč podle odhadu. Někdo to přece musí vědět přesně. Jenže to je jádro problému. Neví. Když se Ministerstvo Vnitra ČR chystalo zrovnoprávnit tištěnou a elektronickou verzi Sbírky zákonů a navrhovalo speciální zákon o svodu platných právních předpisů, zjistilo se, že vlastně neexistuje způsob, jak spočítat (byť jen) platné zákony (o podružných právních normách nemluvě). A to je problém. Neznalost zákona totiž neomlouvá. Občan je povinen právní normy země ve které se nachází znát a dodržovat. Problém je v tom, že to prostě a jednoduše nelze.
A situace se nelepší. Naopak. Zákonodárci a Exekutiva chrlí další a další právní normy. Jejich rozsáhlost a zároveň kvalita odvedené práce způsobují, že než vejdou v platnost, potřebují rovnou novelizovat. A většina v současnosti schválených zákonů se během prvního roku existence dočká novelizací dokonce několika!
Abraham Lincoln řekl, že čím horší země, tím více zákonů. V konečném důsledku žijeme v právním systému kdy si nikdo z nás nemůže být jist, zda zrovna něco neporušuje. A
Pro zajímavost co také říkají nezrušené předpisy:

Ku přijetí do služby berní, pokladniční, loterní a při kolkovém úřadě vyžaduje se průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou. (nařízení 88/1918 Sb.)

-Prima, to znamená, že jsou všichni zaměstnanci berňáku vlastně zaměstnáni nelegálně, ne?

Pro cesty do území Československé republiky z území německo-rakouského a jihoslovanského státu, dále z území republiky maďarské jest potřebí povolení plnomocníka Československé republiky ve Vídni I., Lobkowitzplatz 2. (nařízení 96/1918 Sb.)

Čili, v rámci Schnegehnu Maďaři potřebují souhlas, který si mají opatřit ve Vídni, cestují li do ČR či SK.
Česká legislativa nutně potřebuje velký úklid. Je tristní, že to pro politické představitele není téma. Naopak se najdou někteří bezstarostní bělobrádci, kteří prohlásí, že se s schvalovanou legislativou neseznamují, protože se to nedá přečíst.
Pane kolego nechci Vás příliš poučovat, ale jako právník si nemůžu pomoct.. jelikož prostě už ty příklady, které jsou uváděny nejsou příklady účinných zákonů. Je třeba rozlišovat mezi zákonem platným a účinným. Platnost zákona je naprosto nepodstatná, protože zákon sice může být platný, ale pokud není účinný tak se podle něj nemusí nikdo řídit a nemůžou podle něj vznikat žádné závazky, práva a ani být ukládány žádné povinnosti. A právě ani jedno ze dvou nařízení, které jste uvedl být účinné nemůže. Jelikož nařízení je podzákonný právní předpis a jako takové potřebuje, aby bylo v některém zákonném právním předpisu zakotveno zmocnění takové nařízení vydávat. U vládních nařízení jimiž jsou i ty dva příklady, které jste uvedl je takovéto zmocnění zakotveno v ústavě. V tomto případě v zákoně č. 37/1918 o prozatimní ústavě a to konkrétně v §19 (klidně si to najděte). Tato ústava už je ale neplatná, tudíž nemůže být účinné nařízení, které bylo vydáno na základě zmocnění v této ústavě. Pro základní orientaci Vám doporučuji přečíst si například toto (https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/platnost-a-ucinnost-pravni-normy-55476.html) komentované rozhodnutí Nejvyššího soudu, konkrétně předevší odstavec 21 odůvodnění, tam je velmi hezky popsán rozdíl mezi platností a účinností právní normy "na konci jejího života".

Pokud chcete vydávat taková silná prohlášení jako je zpochybňování právního státu, tak by to chtělo alespoň základní orientaci v českém právním systému :)
5
Pro hodnocení se musíte přihlásit
JanDed | Svobodní
22.11.2017 | 13:22:52
Dne 22.11.2017 13:04:17 bartolomej76 napsal(a):

Dne 22.11.2017 12:00:36 JanDed napsal(a):

Pro zajímavost co také říkají nezrušené předpisy:

Ku přijetí do služby berní, pokladniční, loterní a při kolkovém úřadě vyžaduje se průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou. (nařízení 88/1918 Sb.)

-Prima, to znamená, že jsou všichni zaměstnanci berňáku vlastně zaměstnáni nelegálně, ne?

Pro cesty do území Československé republiky z území německo-rakouského a jihoslovanského státu, dále z území republiky maďarské jest potřebí povolení plnomocníka Československé republiky ve Vídni I., Lobkowitzplatz 2. (nařízení 96/1918 Sb.)

Čili, v rámci Schnegehnu Maďaři potřebují souhlas, který si mají opatřit ve Vídni, cestují li do ČR či SK.
Česká legislativa nutně potřebuje velký úklid. Je tristní, že to pro politické představitele není téma. Naopak se najdou někteří bezstarostní bělobrádci, kteří prohlásí, že se s schvalovanou legislativou neseznamují, protože se to nedá přečíst.---Ad 1: Proc by meli byt zamestnanci bernaku zamestnani nelegalne. Predpokladam, ze na stredni skolu chodili a studium zavrsili maturitou. To, ze tomu nerozumite, jeste neznamena, ze to je nesmysl ;)

Ad 2: Ceskoslovenska republika neexistuje, tudiz tenhle zakon jaksi nelze aplikovat a nepusobi nikomu zadne problemy.

To ze mame zakonu, vyhlasek a narizeni jak nas*ano je pravda a pokud by se nasel nekdo, kdo by v tom chtel udelat poradek, tak ma sakra hodne prace na dalsich x volebnich obdobi.
Ale tak pokud chceme vést spory o výklad právních norem z roku 1918, jejichž jediným významem je, že dělaj v českém právním řádu bordel a plní funkci kostlivce tak budiž. Uvařte si hodně kávy a doložte mi, že vaše tvrzení „průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou.“ = „a stredni skolu chodili a studium zavrsili maturitou.“ má někde v Českém právu zákonnou oporu. A když už v tom budete, dohledejte mi prosím i to, které maturitní vzdělání je pro berní ústav obligatorně či fakultativně stanoveno. Přeji příjemnou semestrálku…
Ad.2) To že neexistuje Československá republika je přeci úplně jedno. To území existuje. Opět v případném sporu bude někdo muset dokládat smysl a obligátní výklad tohoto zákona. Bez ohledu na to, jaká je to blbost.

Představte si, že jako příklady jsem volil ty největší blbiny, abych ukázal, jak absurdní a tedy zároveň tristní ta situace je. Takže když to vezmu kolem a kolem, k tématu jste nenapsal vůbec nic, kromě toho, že to „nejde“. (ma sakra hodne prace na dalsich x volebnich obdobi) Zato jste se pustil do vyvracení příkladů ab absurdum, neodpustil jste si rýpnutí do mé osoby a přitom se vám ty absurdity, vyvrátit nepodařilo.

Píšu Vám to hlavně proto, aby, až příště budete někomu dávat najevo, jak něčemu nerozumí, kdežto vy ano, jste si to mohl dvakrát rozmyslet.
0
Pro hodnocení se musíte přihlásit
|
22.11.2017 | 13:04:17
Dne 22.11.2017 12:00:36 JanDed napsal(a):

Pro zajímavost co také říkají nezrušené předpisy:

Ku přijetí do služby berní, pokladniční, loterní a při kolkovém úřadě vyžaduje se průkaz, že uchazeč absolvoval střední školu a složil zkoušku dospělosti pro dotyčný ústav ať obligatorně či fakultativně stanovenou. (nařízení 88/1918 Sb.)

-Prima, to znamená, že jsou všichni zaměstnanci berňáku vlastně zaměstnáni nelegálně, ne?

Pro cesty do území Československé republiky z území německo-rakouského a jihoslovanského státu, dále z území republiky maďarské jest potřebí povolení plnomocníka Československé republiky ve Vídni I., Lobkowitzplatz 2. (nařízení 96/1918 Sb.)

Čili, v rámci Schnegehnu Maďaři potřebují souhlas, který si mají opatřit ve Vídni, cestují li do ČR či SK.
Česká legislativa nutně potřebuje velký úklid. Je tristní, že to pro politické představitele není téma. Naopak se najdou někteří bezstarostní bělobrádci, kteří prohlásí, že se s schvalovanou legislativou neseznamují, protože se to nedá přečíst.
Ad 1: Proc by meli byt zamestnanci bernaku zamestnani nelegalne. Predpokladam, ze na stredni skolu chodili a studium zavrsili maturitou. To, ze tomu nerozumite, jeste neznamena, ze to je nesmysl ;)

Ad 2: Ceskoslovenska republika neexistuje, tudiz tenhle zakon jaksi nelze aplikovat a nepusobi nikomu zadne problemy.

To ze mame zakonu, vyhlasek a narizeni jak nas*ano je pravda a pokud by se nasel nekdo, kdo by v tom chtel udelat poradek, tak ma sakra hodne prace na dalsich x volebnich obdobi.
2
Pro hodnocení se musíte přihlásit
1 | 2 |