Rozprava k návrhu: Poslanec by měl svůj mandát odevzdat straně, pokud se rozhodne z ní vystoupit

Návrh BYL přijat
Hlasováni skončilo 23.01.2018 20:31:00
86%
14%
Příspěvky v této rozpravě nejdou editovat, ani mazat.
K zapojení se do diskuse musíte být poslancem
1 |
kizska | DSSS
23.01.2018 | 20:12:46
Ano, jelikož podle mého názoru mandátu dosáhne za pomoci dané strany. Při volbách můžeme dát kandidátovi preferenční hlas, avšak hlavní je volba strany a ta v podstatě získává mandáty, na které postupně poslance ze své strany dosazuje.
O návrhu se již hlasovalo
Lukáš Kvarda | ANO
23.01.2018 | 18:57:55
Pokud se svého členství vzdá kvůli svým sporům se stranou, tak potom je na místě, aby šel pryč ze sněmovny, do níž byl za tu stranu zvolen, aby nebyla strana poškozena na počtu poslanců. Tím totiž ten člověk říká, že s ní už nesouhlasí a nebude už prosazovat její program. Pokud ale z té strany vystoupí kvůli zdravotním nebo osobním důvodům, ale v klubu zůstane, tak by poslanec svůj mandát skládat neměl.
O návrhu se již hlasovalo
Paul | SPD
23.01.2018 | 17:46:07
Tato otázka zřejmě vznikla po ukončení jednoho europoslance z Hnutí ANO. no budiž, žijeme v parlamentní demokracii a občané volí své poslance za danou stranu, ať už jde o volby do PS nebo do EU, když se poslanec rozhodne z ní vystoupit, tak neztrácí mandát a je zařazený jako nezávislý poslanec, zak to je. Musí se vzdát svého mandátu sám, ale proč by to dělal, že !!! Když se poslanec vzdá svého mandátu tak nastupuje další v pořadí. Pokud se senátor v ČR vzdá svého mandátu, tak jsou vyhlášené nové volby. A o tom je ta přímá demokracie. Poslanec vlastně není odvolatelný a může 4 roky přecházet kde je mu libo, pokud ho někdo přijme. Jinak si bude brát to své , co poslanectví zaručuje a až další volby ho můžou odvolat. Proto tady chybí zákony o referendu o odvolatelností politiků a s tím souvisí i jejich přímá volba. A tom vše je. Pro mne je ta otázka celkem zbytečná. Přemýšlejte, děkuji.
O návrhu se již hlasovalo
Kyri | Piráti
23.01.2018 | 16:56:35
V Evropským parlamentu a poslanecké sněmovně ano. V případě Senátu ale ne.
O návrhu se již hlasovalo
JanCaml | ANO
23.01.2018 | 16:26:13
Jsem pro.
O návrhu se již hlasovalo
Daniel Mikeska | ANO
23.01.2018 | 16:25:16
Spíše ANO. U poměrného volebního systému jsou voleny spíše strany (případně její lídři), než "řadový" kandidáti na nižších příčkách kandidátních listin. Takže dané strana a její značka má obvykle značnou míru podílu na tom, že daný kandidát mandát poslance získá. V momentě kdy se se stranou rozejde a přestane zastávat její myšlenky, tak by měl mandát opustit, protože zradil to díky čemu svůj mándát získal.

Naopak typicky třeba u voleb do senátu (většinový systém) sice taktéž může daný senátor získat mandát jako člen určité strany a kandidovat i díky ní. Ovšem tam už vidím daleko větší vliv konkrétních kandidujících osob, obvykle občané volí tu jednu osobu co kandiduje a nerozhodují se až tak podle toho za jakou kandiduje stranu. Tam tedy naopak vidím jako fér, aby si senátor ponechal mandát i poté co se se stranou za kterou kandidoval rozejde.
O návrhu se již hlasovalo
1 |